logo

 

D & D servis, s.r.o. 

Výletní 398

149 00 Praha 4

IČO: 28403118 | DIČ: CZ28403118 | Mob.: 774 360 804 | Tel.: 244 470 603

Změny v ocenění užití tepla k vytápění a poskytování teplé vody od 1. 1. 2015

Změny spočívají v novelách zákonů č. 67/2013 Sb., č. 406/2000 Sb., vyhlášky č. 194/2007 Sb. k tomuto zákonu, ve zrušení vyhlášky č. 372/2001 Sb. a ve vydání nové vyhlášky, která nahradí tuto vyhlášku jako podzákonná norma k zákonu č. 67/2013 Sb. Všechny tyto legislativní návrhy jsou připraveny k projednání ve vládě (zákony, předané následně k projednání do parlamentu) a po připomínkovém řízení podzákonných norem dojde k jejich vydání ministerstvy MPO a MMR s účinností od 1. 1. 2015.

Novela vyhlášky č. 194/2007 Sb.

Podle platného znění zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění je povinností vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji registrujícími dodávku tepelné energie konečným uživatelům v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Tímto předpisem bude novela vyhlášky č. 194/2007 Sb., která po připomínkovém řízení v polovině září t.r. bude připravena k vydání s účinností od 1. 1. 2015. Současné znění vyhlášky, kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody a další požadavky týkající se budov s ústředním vytápěním a dodávkou teplé vody konečným spotřebitelům, neobsahuje úpravu týkající se vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji registrujícími dodávku tepelné energie uživatelům bytů a nebytových prostor. Změnu vyhlášky charakterizuje § 7a, kde se specifikují:

  • stanovená měřidla určená k měření tepla nebo chladu podle zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii,

  • zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění je „indikátor“ pro rozdělování nákladů na vytápění místností otopnými tělesyinstalovaný přímo na každém otopném tělese, 1 nebo indikátor instalovaný na odtokové trubce z otopného tělesa, nebo přístroj se snímačem teploty vzduchu daného vytápěného prostoru a teploty vzduchu venkovního prostředí k příslušející budově s trvalým průběhovým záznamem rozdílů teplot vzduchu za časový interval (tzn. tam, kde se uplatní denostupňová metoda - pozn. JS);

  • pro případ společné přípravy teplé vody v domě se všechna místa pro její odběr v bytech a nebytových prostorech mají vybavit vodoměry na teplou vodu používanými k rozdělování nákladů na společnou přípravu teplé vody v domě podle vyhlášky, kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu.

Vyhláška č. 194/2007 Sb. v novém úplném znění vyčleňuje z povinnosti případy, kdy se neprovádí rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody v domě podle zákona, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (zákon č. 67/2013 Sb. v platném znění). V odůvodnění změny vyhlášky se uvádí, že povinnost vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji registrujícími dodávku tepelné energie uživatelům bytů a nebytových prostor se nebude vztahovat na budovy, ve kterých nedochází k rozúčtování nákladů na dodávku tepelné energie a teplé vody podle vyhlášky č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele. Obecně tedy v návaznosti na zákon č. 67/2013 Sb., § 5 odst. 1 (který v tomto ustanovení nedozná změny ani po připravované novele tohoto zákona), kde se stanoví pro různé vlastnické formy bydlení hlasovací kvóra pro volbu způsobu rozúčtování nákladů. Nová pravidla pro rozúčtování nákladů na teplo k vytápění a na poskytování teplé vody budou mít charakter disponibilní právní normy, což vzhledem k problematickým změnám těchto pravidel bude východiskem z nouze. V rozporu s tímto pojetím, vyžadujícím výklad gestora tohoto zákona, je nové znění § 6, kde se v odst. 1, první věta, uvádí: „Náklady na dodávku tepla se rozúčtují vždy z náměrů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění a náklady na společnou přípravu teplé vody v domě z náměrů vodoměrů na základě ujednání poskytovatele služeb se všemi nájemci v domě (u nájemního a družstevního bydlení), u společenství ujednáním všech vlastníků jednotek.

Novela zákona č. 67/2013 Sb.

Pozornost by měla být směrována k těmto skutečnostem:

  • Nové znění § 6 odst. (1) v první větě nerespektuje odlišné tepelné charakteristiky provozu vytápěných budov 2 . Pojmy „měřiče tepelné energie“, „indikátory vytápění“, „náměry vodoměrů“ nejsou vymezeny v § 2. Tyto pojmy nejsou definovány ani v prováděcím předpise, přesto se s nimi operuje! Nepřímo se zde zavádí povinnost registrace u tepla k vytápění a u teplé vody - v tomto znění jde o problematický pokyn. Vedle toho je při rozúčtování těchto služeb upřednostněno smluvní „ujednání“ v jednotlivých vlastnických formách bydlení, což závaznou povinnost měření a registrace zpochybňuje v těch důsledcích, které deklaruje navrhovaná prováděcí podzákonná norma (vyhláška místo stávající platné vyhlášky č. 372/2001 Sb.).

  • Nákladové komponenty teplé vody jsou teplo a voda. Smysl rozvrhu do složek je relevantní jen teplu, které je obsaženo v teplé vodě, nikoliv ocenění vody jako suroviny. Zde je disproporce ve znění § 6 odst. 2 písmeno c) první věta, kde je se základní složkou uvažováno i u vody jako takové.

  • Podstatnou, ale nenavrhovanou změnou stávajícího znění zákona by mělo být odbourání institutu paušálu, který byl zahrnut do zákona s razantní podporou vedení MMR představitelem vlastníků soukromých bytových domů, a to v rozporu s výsledky vnitřního a meziresortního připomínkového řízení. Tímto způsobem se služby stávají ziskovým prvkem v podnikání, tak jako tomu je u nájemného pro sociálně slabé domácnosti, čerpající dvě sociální podpory na úhradu těchto nezdůvodněných plateb.

  • Ustanovení § 3 odst. 2 písmeno c) zákona, konkretizované v jeho podzákonné normě dolní mezí s odchylkou od měrné nákladové hodnoty o 20 % a horní mezí s odchylkou 100 % od měrné nákladové hodnoty, je mimo experimentální dlouhodobou zkušenost.

  • Nejpodstatnější argument proti nepřesnosti a nesprávnosti výsledků šetření prostřednictvím RTN má být saturován vyhověním dlouhodobé snaze tzv. „trubičkové lobby“ prosadit do vyhlášky č. 372/2001 Sb., nyní do nové obdobné vyhlášky se stejným zaměřením, nebo dokonce do zákona č. 67/2013 Sb. odborně neodůvodněné meze pro výpočet individuálních úhrad. Neúspěšný pokus byl odmítnut legislativní radou vlády ke konci minulého roku. Pokud se to přesto má prosadit, pak významná část zjištění bude nahrazena náhradní administrativně stanovenou úhradou (bez ohledu na věcnou a fyzikální opodstatněnost). Při rozhodování o způsobu jak stanovit meze intervalu, který nesmí překročit individuální úhrada, se nepochybně projevil znalostní deficit navrhovatelů znění ustanovení zákona k metodám popisné statistiky při zpracování souboru zjištění. V metrologii se odhaduje pouze horní mez absolutní hodnoty celkové chyby, zpravidla volně nazývané „nejistota“. Ke stanovení nejistot měření se používá rozptylu získaných individuálních zjištění. O výsledné nejistotě měření vypovídá směrodatná odchylka, nikoliv násobek průměru, který je charakteristikou polohy, na rozdíl od míry rozptýlení výsledků zjišťování. Násobek směrodatné odchylky je při vyjádření míry nejistoty mezemi individuálních úhrad volen s ohledem na zvolenou hladinu významnosti formulovaných závěrů (zpravidla se spolehlivostí 90 či 95 %). Opomenutí míry rozptýlenosti v navrhovaném algoritmu stanovení náhradních hodnot úhrad, které jsou mimo stanovené meze, je úsměvné tím, že místo statistické charakteristiky míry rozptýlenosti používá násobek míry polohy (průměru).

Nový podzákonný předpis k zákonu č. 67/2013 Sb. (náhrada vyhlášky č. 372/2001 Sb.)

Z podstatných změn si uveďme:

  1. Mezní rozvrh složek základní a spotřební v rozsahu 30/70 % vůči současné praxi 40/70 není zdůvodněn ani odborně opodstatněn. Obdobně navrhované stanovení mezí pro individuální úhradu je v rozporu s denostupňovým principem šíření tepla a svědčí dále o opomenutí poznatku, že s klesajícím podílem základní složky se omezuje variabilita zjišťování a tím i roste míra nejistoty.

  2. Diferenci v individuálních úhradách určuje měrná spotřební složka
    si = f(di), kde di je měrný náměr pro i = 1,..., n. Hodnotu měrné spotřební složky s i k měrnému náměru di vyjadřuje vztah:
    si = di.Ns /Dc = di x “hodnota jednoho dílku“.

    Pravidlo navrhované nové vyhlášky (§ 3) změní přípustnou hodnotu určující veličiny di tak, že se bude muset pohybovat v rozsahu <0,7 d prům ;2,43 dprům > pro poměr nákladových složek 30/70. Tímto způsobem se podstatně zvýrazní nepřesnost tzv. „poměrového měření“ vzhledem k navrhované toleranci. Tato skutečnost není ve zdůvodnění změny ustanovení uvedena, přestože v řadě případů bude nutno přistoupit při nesplnění tolerance k náhradnímu řešení novým výpočtem (tzv. úprava výpočtové metody 3 ). Podle navrhované změny lze již ze současných výsledků zjištění odvodit, že např. v souboru 40 bytů nevyhoví 10 bytů, což ve srovnání se stávající tolerancí, kdy nevyhověly 3 byty, je přesvědčivým důkazem, že s novou změnou je použité řešení nesprávné (nepravdivé), protože odporuje statistickým zásadám zpracování souboru zjištění. Tímto podstatným faktem, aby byla respektována přesnost měření (indikace) a správnost (pravdivost) zpracování souboru zjištění, se navrhovatelé nového znění vyhlášky zřejmě nezabývali.

  3. Variabilita stanovení individuálních úhrad se navrhovanými právními dokumenty výrazně sníží oproti současné regulaci v § 4 odst. 4 vyhlášky č. 372/2001 Sb., a to zvýšením počtu předepsaných náhradních úhrad na úkor konkrétních zjištění. Změna se výrazně dotkne těch, kteří dávali přednost nižší tepelné pohodě nebo jsou příjemci služeb v zateplených domech (náměry RTN jsou nulové nebo blízké nule). Tím, že nespokojené konečné spotřebitele budou zpracovatelé odkazovat na ustanovení právního předpisu, se dodavatelé RTN zbaví odpovědnosti za jimi prodávaný produkt. Proto se snaží zastřít administrativním opatřením nepřesnosti ze zjišťování RTN a nesprávnosti ze zpracování. Tímto způsobem dojde ke snadné prezentaci výsledků šetření s odkazem na ustanovení zákona a jeho prováděcího předpisu, bez vysvětlení odborného pozadí. Případné soudní spory o výši individuální úhrady bude muset absolvovat poskytovatel služby. Zpracovatel, který mu nevěrohodné výsledky předložil (dodavatel pomůcek a současně autor výpočtu individuálních úhrad) bude stranou sporu s příjemcem služby! Naštěstí pro příjemce služby bude oporou ve sporu o výši individuální úhrady průkaz energetické náročnosti části budovy (jednotky, bytu). I z laického pohledu je zřejmé, že toto dvojí měřítko - náhradní úhrady při překročení dolní a horní meze, které jsou definičně odvozené od průměru zúčtovací jednotky, a zbytek oceňovaný podle „postupné hodnotové modifikace výsledků indikace prostřednictvím RTN“ zpochybňuje účel získat spravedlivé rozvržení nákladů na teplo v bytovém domě na základě jednotného způsobu zjišťování. Nová bytová výstavba zásadně užívá díky horizontálním rozvodům tepla kalorimetrickou metodu, tedy žádné RTN. Dostupnost denostupňové metody, která je efektivnější než s RTN, je nyní finančně přiměřená. Jde o produkt, který je stavebnicový a tím i do budoucna rozšiřitelný nejen na měření užití tepla v prostorech domu podle teplot v těchto prostorech. Využívá aplikaci fyzikální veličiny - teploty, která s užitím tepla bezprostředně souvisí. Na rozdíl od RTN, kde parametrem je nefyzikální ukazatel, který není dostupným výkladem uchopitelný.

  4. V § 5 odst. 2 se zásadním způsobem mění výpočet úhrad u odpojených bytů od společného rozvodu tepla. Dochází ke změně současně platného pravidla v § 6 odst. 2 vyhlášky č. 372/2001 Sb., kdy se vložením slov „přepočtenou na nepřímo vytápěnou započitatelnou podlahovou plochu podle přílohy č. 1 část A. oddíl 2. k této vyhlášcezásadně mění přístup k nežádoucímu odpojení. Jde o zneužití odkazu na tabulku v příloze, která má jiný smysl, a rozšířením jejího užití pro tento účel bylo popřeno i autorem tabulky Dr. ing. J. Vlachem, DrSc. a zdůvodněno ing. L. Černým. V tomto pojetí lze všem konečným spotřebitelům doporučit, aby nově usilovali o odpojení, protože v nové dikci právního předpisu získají 60 % tepla za cca 1 000 Kč. A zbytek potřeby buď vůbec nemusí saturovat (při vytápění na úrovni 18 °C) nebo si přímotopem levně doplní tepelnou pohodu v případě potřeby.

Závěr

Pravidla nemohou být poplatná zájmovým cílům zprostředkovatelů technických pomůcek, které při oceňování užití tepla operují se zařízeními, produkujícími výsledky zjišťování s největšími nejistotami. Trubičková lobby je nezdůvodněně podporována v šíření pomůcek, které jsou v podstatě technickým a technologickým šrotem. S novou legislativou vzroste odpovědnost poskytovatelů služeb ke způsobu rozúčtování nákladů s úvahami nad rámec nových pravidel.

Svěřte správu nemovitosti našim zkušeným odborníkům. Finanční úspory při správě nemovitostí v našem podání jsou nemalé. Spolehlivá správa nemovitostí Praha.

Již žádné starosti s Vaší nemovitostí! O správu Vaší nemovitosti se postará náš tým zkušených odborníků, kteří se správou nemovitostí zabývají již řadu let.

Kontaktujte našeho obchodníka:  739 456 842 | sprava@ddservis.eu