logo

 

D & D servis, s.r.o. 

Výletní 398

149 00 Praha 4

IČO: 28403118 | DIČ: CZ28403118 | Mob.: 774 360 804 | Tel.: 244 470 603

Zdravotní pojištění u společenství vlastníků jednotek

V následujícím příspěvku o zdravotním pojištění u společenství vlastníků jednotek se budu zabývat především členy výboru jako statutárního orgánu SVJ, dalšími případnými funkcionáři SVJ a dále zaměstnanci na dohodu o pracovní činnosti a dohodu o provedení práce.

Zdravotní pojištění je upraveno zejména zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění (dále jen „zákon o VZP“) a zákonem č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, v platném znění (dále jen „zákon o pojistném na VZP“).

Nejvíce problémů a nejvíce dotazů je směřováno na členy výboru, začněme tedy touto problematikou. Nejdříve je nutné upřesnit, že odměny členů výboru patří z pohledu daně z příjmů fyzických osob do příjmů ze závislé činnosti v souladu s § 6 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb., v platném znění), jedná se o odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob. Jak následně vyplývá z § 5 písm. a) zákona o VZP, za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou, nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle § 6 zákona o daních z příjmů. Uvedené ustanovení § 5 zákona o VZP dále obsahuje některé výjimky, mezi nimi ale členové výboru SVJ nejsou. Z uvedeného tedy vyplývá, že pokud členům výboru plynou, nebo by měly plynout odměny za výkon této funkce, členové výboru se pro účely zdravotního pojištění považují za zaměstnance a z jejich odměny bude sráženo zdravotní pojištění. Z toho tedy vyplývá, že SVJ se pro účely zdravotního pojištění stává zaměstnavatelem, a to se všem povinnostmi, které z toho vyplývají, zejména přihlášení do registru zaměstnavatelů, přihlašování a odhlašování zaměstnanců, placení pojistného a měsíčního podávání přehledů.

Příklad:

Předseda výboru SVJ pobírá za svou činnost odměnu ve výši 1 300 Kč měsíčně. V takovém případě se předseda výboru považuje za zaměstnance z pohledu zdravotního pojištění a SVJ za zaměstnavatele.

V případě zdravotního pojištění je nutné se zabývat problematikou minimálního vyměřovacího základu, který je řešen v § 3 odst. 6 až 10 zákona o pojistném na VZP. Minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda, tedy částka 8 500 Kč měsíčně a členové výboru nepatří do výjimek, u kterých by se minimální vyměřovací základ nesledoval. SVJ se tedy musí zabývat skutečností, zda se na člena výboru vztahuje či nevztahuje povinnost hradit pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu a pokud ano a vyměřovací základ je nižší, postupovat v souladu s § 3 odst. 10zákona o pojistném na VZP a rozdíl odpovídajícím způsobem vyřešit.

Příklad:

Předpokládejme, že v případě výše uvedeného předsedy s odměnou 1 300 Kč se jedná o starobního důchodce. Starobní důchodci jsou osoby, za které je plátcem pojistného stát, proto pro ně v souladu s § 3 odst. 8 písm. e) zákona o pojistném na VZP neplatí minimální vyměřovací základ a pojistné tak bude sraženo a odvedeno pouze z částky 1 300 Kč.

Příklad:

Předpokládejme, že v případě výše uvedeného předsedy se jedná současně o zaměstnance, který má měsíční mzdu 23 000 Kč. V tomto případě se na předsedu výboru povinnost odvádět zdravotní pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu vztahuje, ale vzhledem k tomu, že v zaměstnání je tato povinnost splněna, v případě odměny v SVJ bude pojistné odvedeno pouze ze skutečné výše, tedy 1 300 Kč. Podmínkou ovšem je, že předseda výboru doloží, že mu v zaměstnání je sráženo pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Ještě je vhodné doplnit, že členové výboru nepatří mezi případy, kdy je stanovena nějaká minimální rozhodná částka, proto jim bude sráženo zdravotní pojištění z jakéhokoliv, byť i minimálního příjmu.

Prakticky stejná situace by z pohledu zdravotního pojištění byla i v případě dalších funkcionářů SVJ, tedy např. členů kontrolní komise, dozorčí komise, investiční komise, případně jiného orgánu, které si mohou SVJ v podstatě libovolně v souladu se svými potřebami zřídit. Pokud by se jednalo o placené funkcionáře, kterým by náležela za tuto činnost nějaká odměna, potom by se u nich z hlediska zdravotního pojištění postupovalo stejně jako u členů výboru SVJ. Tedy jednalo by se o zaměstnance, kterým by bylo zdravotní pojištění sráženo bez ohledu na výši odměny.

Lze tedy konstatovat, že rozhodující je, zda má SVJ nějaké placené funkcionáře, pokud ne, pak zdravotní pojištění z jejich pohledu vůbec nemusí řešit.

Dalšími častými případy, které se mohou vyskytnout v praxi SVJ, jsou dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce. Jak vyplývá z § 5 písm. a) bod 5 zákona o VZP, osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti se pro účely zdravotního pojištění považuje za zaměstnance, s výjimkou osoby, která na základě této dohody nedosáhla v příslušném kalendářním měsíci příjmu ve výši 2 500 Kč. Pokud je tedy zaměstnanci vyplacen příjem dosahující alespoň této částky nebo vyšší, jedná se o zaměstnance pro účely zdravotního pojištění a z takovéhoto příjmu je zdravotní pojištění odváděno.

Příklad:

SVJ uzavře s jedním z vlastníků dohodu o pracovní činnosti na vedení účetnictví SVJ. Za tuto činnost náleží vlastníkovi měsíční ve výši 2 200 Kč.

Vzhledem k tomu, že v tomto případě nebylo dosaženo částky příjmu ve výši 2 500 Kč, osoba činná na základě této dohody se pro účely zdravotního pojištění nepovažuje za zaměstnance a zdravotní pojištění se z této odměny odvádět nebude.

Ještě je vhodné se zmínit o dohodách o provedení práce, které se také v praxi SVJ vyskytují často. Jak vyplývá z § 5 písm. a) bod 3 zákona o VZP, osoba činná na základě dohody o provedení práce, která v kalendářním měsíci nedosáhla příjmu ve výši 10 000 Kč, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění, se nepovažuje za zaměstnance pro účely zdravotního pojištění. Rozhodující je tedy částka 10 000 Kč, z odměny do této výše se pojistné neodvádí, pokud odměna z dohody tuto částku překročí, pojistné se odvádět bude.

Příklad:

SVJ uzavře s jedním z vlastníků dohodu o provedení práce na vymalování společných prostor, za provedenou práci je dohodnuta odměna 8 500 Kč.

Vzhledem k tomu, že v tomto případě nebylo dosaženo částky příjmu ve výši 10 000 Kč, osoba činná na základě této dohody se pro účely zdravotního pojištění nepovažuje za zaměstnance a zdravotní pojištění se z této odměny odvádět nebude.

Cílem tohoto příspěvku bylo zrekapitulovat nejčastější případy, které se z pohledu zdravotního pojištění mohou v praxi SVJ vyskytnout.

Svěřte správu nemovitosti našim zkušeným odborníkům. Finanční úspory při správě nemovitostí v našem podání jsou nemalé. Spolehlivá správa nemovitostí Praha.

Již žádné starosti s Vaší nemovitostí! O správu Vaší nemovitosti se postará náš tým zkušených odborníků, kteří se správou nemovitostí zabývají již řadu let.

Kontaktujte našeho obchodníka:  739 456 842 | sprava@ddservis.eu